Česky English

Úvodní stránka Aktuality Dvě poloviny celku

Dvě poloviny celku

3.3.2020

Dvě poloviny celku

Mars je světem dvou polovin, jak ostatně ukazuje tento nový snímek sondy ESA Mars Express. Zachycuje místo, kde se setkávají dvě dramaticky odlišné oblasti.

Morfologie a charakteristika martovského povrchu se výrazně odlišuje v závislosti na lokalitě. Severní polokoule Marsu je rovná, hladká a obecně se nachází o několik kilometrů níže než jižní. Severní hemisféra je naproti tomu silně pokrytá krátery a posetá kapsami minulé vulkanické aktivity.

Přechodová zóna známá jako „dichotomická hranice“ odděluje severní nížiny a jižní vysočiny. Velké části oblasti jsou naplněny něčím, co vědci nazývají „beznadějný terén“: členité, roztříštěné a rozbité oblasti terénu ustupují plynulejšímu severu.

Nový snímek z přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) na sondě Mars Express přesně toto zachycuje: oblast „beznadějného terénu“ pojmenovanou Nilosyrtis Mensae.

Nilosyrtis Mensae má labyrintový vzhled s četnými kanály a údolími zaříznutými hluboko do terénu. Voda, vítr a led se silně podepsaly na tvorbě této oblasti, když rozkládaly a erodovaly terén: v průběhu času vznikala údolí, která se postupně roztáhla do délky. A kdysi zřetelné dopadové krátery začaly mizet, jejich stěny se postupně rozpadaly.

Velký kráter v pravé části snímku je příkladem této degradace: má hladkou a zakulacenou podobu se stěnami s nízkým sklonem a jeho ploché dno bylo v čase rozšířeno a zaplněno usazeninami. Tato „opotřebovaná“ morfologie reflektuje jak pokročilý věk kráteru, tak úroveň eroze, která jej od doby vzniku zasáhla.

Podobné procesy eroze vytvořily také kulaté kopce a izolované hory s rovnými vrcholy (tzv. mesas), které jsou také viditelné kolem kráteru a v širším regionu jsou velmi rozšířené. Na rozdíl od svého okolí vyvstávají jako izolované útvary a podílejí se na členité a rozeklané podobě okolního terénu.

Vědci se zajímají o Nilosyrtis Mensae nejen pro lokalitu této oblasti, která je zajímavou tranzitní zónou mezi severními a jižními oblastmi, ale také pro tajemství, která v sobě nese historii vody na Marsu.

Sledování této oblasti misemi jako je Mars Express odhaluje hřebeny, rýhy a další povrchové textury, které naznačují působení tekoucího materiálu – velmi pravděpodobně ledu.

Klima a atmosféra starobylého Marsu umožnila ledu a sněhu shromažďovat se a přesunovat se na planetárním povrchu.

Led zřejmě „tekl“ různými údolími a po planinách oblasti, a to ve formě pomalu se pohybujících ledovců, které při putování „umetaly“ horninu.

Tyto útvary jsou podobné ledovcům na pevnině zde na Zemi: pohybující se led pokrývá ve vrstvách půdu a usazeninu, nebo směs ledu, hlíny, sněhu a kamení promíchaná s většími skalisky a balvany.

Studium a charakterizace různých procesů, které vstupují do hry na povrchu Marsu je hlavním cílem výzkumu sondy Mars Express. Vypuštěna byla v roce 2003, přičemž sonda obíhá cílovou planetu už více než dekádu a půl. Mezitím se k ní v roce 2016 přidala společná sonda ESA a Roskosmosu ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter). A již brzy je doplní rover mise ExoMars Rosalind Franklinová s doprovodnou povrchovou výsadkovou plošinou, které odstartují za dva roky.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2020 NETservis s.r.o.