Česky English

Úvodní stránka Aktuality Chystá se další rover pro Mars

Chystá se další rover pro Mars

23.6.2020

Chystá se další rover pro Mars

Evropští inženýři pracují společně se svými kanadskými kolegy na technologiích potřebných k nalezení a zachycení vzorků z Marsu. Jde o součást širšího plánu ESA na získání materiálu ze čtvrté planety Sluneční soustavy a jeho dopravy na Zemi.

Rover SFR (Sample Fetch Rover) se bude musel autonomně navigovat, detekovat kapsle se vzorky sesbírané a zanechané na povrchu planety předchozím roverem NASA, vyzvednout je a připravit k odeslání na Zemi.

ESA vybrala pro další stádium vývoje roveru společnost Airbus. Práce na něm probíhají na výzkumném polygonu v britském Stevenage od července 2018. Jejich cílem je určit parametry konceptu roveru. Coby součást této práce pak Airbus koordinuje průmysl z celé Evropy a Kanady při vývoji nových technologií.

Rover ESA SFR budou součástí mise MSR (Mars Sample Return), která bude využívat hardware ESA a NASA a která by měla v roce 2031 dopravit materiál z Marsu na Zemi.

Pro získání vzorků horniny z Marsu jsou vyžadovány tři pečlivě načasované mise.

Nejprve dojde letos v létě k zahájení mise NASA Mars 2020, v jejímž rámci dojde k vyslání roveru Perseverance na Mars. Ten bude zkoumat povrch planety a odebírat z něj vzorky, následně je uloží do speciálních schránek, hermeticky uzavře a rozmístí ve strategických lokalitách.

Následující start NASA v červenci 2026 dopraví v rámci mise SRL (Sample Retrieval Lander) rover ESA SFR do blízkosti místa přistání mise Mars 2020.

Rover SFR urazí celkem 15 až 20 kilometrů, přičemž denní najetá vzdálenost má být 200 m. Zcela autonomně by měl nalézt a posbírat až 36 schránek se vzorky, které sesbíral a uložil rover Perseverance.

V umělém martovském prostředí už byly otestovány sofistikované algoritmy, které budou kamery roveru využívat k rozpoznávání a vypočítání přesné pozice schránek se vzorky. Ty totiž mohou být zaváté místním prachem. Airbus též koordinuje možnosti evropského průmyslu s cílem navrhnout robotickou ruku a sběrnou jednotku, která bude na palubě roveru sloužit ke skladování nasbíraných vzorků.

Schránky pak budou převezeny roverem SFR na místo přistání, kde je další robotický manipulátor vyvinutý a dodaný ESA a instalovaný na výsadkové sondě SRL (Sample Retrieval Lander) přeloží do rakety MAV (Mars Ascent Vehicle). Ta následně dopraví vzorky uložené v kontejneru o velikosti basketbalového míče na oběžnou dráhu planety Mars.

Zde si jej převezme sonda ESA ERO (Earth Return Obiter), která kontejner uloží na svoji palubu a bude mít za cíl jej dopravit zpět na Zemi. S přistáním se počítá v americkém Utahu.

„Airbus se svými průmyslovými partery přináší své znalosti a zkušenosti na návrh technologií roveru, což demonstroval svou prací na roveru ESA Rosalind Franklinová mise ExoMars. Jeho start je připravovaný na rok 2022,“ uvádí systémový a technologický inženýr ESA Ludovic Duvet, který je zároveň vedoucím programu roveru SFR.

„Základem je, aby takováto práce byla provedena v rámci ko-inženýrského přístupu. Je proto nutná velká porce spolupráce mezi ESA, Laboratoří tryskových pohonů NASA navrhující přistávací modul a průmyslovým konsorciem, které vede Airbus.“

„Pro náš tým v Airbusu je úžasné, že jsme zapojeni takovýmto klíčovým způsobem do programu návratu vzorků z Marsu. Ten představuje zásadní mezinárodní spolupráci k dosažení skutečného světového prvenství v kosmickém průzkumu,“ doplňuje projektový manažer pro rover SFR v Airbusu Ben Boyes.

„Projekt roveru SFR je skvělou příležitostí pro využití technologie, kterou jsme ve Velké Británii vyvinuli pro rover Rosalind Franklinová. Můžeme stavět na špičkovém vizuálním rozpoznávání, systému získávání vzorků a vyšší rychlosti zařízení, což vše můžeme zúročit v této jedinečné misi.“

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril