Evropský kosmický program a vztah EU a ESA

Vztah mezi Evropskou unií (EU) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) je vymezen Rámcovou smlouvou mezi Evropskou komunitou a Evropskou kosmickou agenturou, která vstoupila v platnost v květnu 2004. Na základě této mezinárodní smlouvy dochází od roku 2004 například ke společným jednáním Evropské komise a Radou ESA v rámci Společného sekretariátu ESA a Evropské komise. Mimoto se setkání mezi zástupci členských států ESA a EU uskutečňují na ministerské úrovni v rámci Rady EU pro kosmické aktivity.

Za naplňování společného cíle EU a ESA, tedy posilování Evropy a přispívání k přínosu evropských obyvatel, je možno považovat participaci obou institucí na tvorbě rozhodnutí Rady EU pro kosmické aktivity z roku 2007 známého jakožto Evropská kosmická politika (10037/07 Resolution on the European Space Policy). Na základě tohoto rozhodnutí Rady EU došlo k vytyčení hlavních priorit ESA a EU v oblasti kosmických aktivit (viz níže).

GMES a GALILEO

V oblasti aplikací kosmických technologií disponuje největší prioritou projekt Galileo a GMES, přičemž je zdůrazňován strategický potenciál těchto systémů a jejich civilní charakter.

Guyanské kosmické centrum

Jedním z hlavních úkolů ESA ve vztahu k EU je zajištění členských států do kosmického prostoru. Nejvyužívanějším místem pro start raketových nosičů ESA je přitom Guyanské kosmické centrum, jež bylo pronajato ESA k užívání. 

Mezinárodní kosmická stanice a objevování kosmického prostoru

Speciální pozornost se mezi prioritami Evropské kosmické politiky věnuje užívání Mezinárodní kosmické stanice, na jejímž provozu se podílí například Německo, Francie či Itálie. Významným prostředkem pro dopravu zásob na Mezinárodní kosmickou stanici (International Space Station/ISS) jsou rovněž Automatické nákladní moduly ESA (Automatic Transfer Veichle/ATV).

Odborné konzultace

Spolupráce mezi ESA a EU zahrnuje i poskytování poradenských aktivit ESA v oblasti výzkumu a využívání kosmického prostoru Evropské komisi.