Česky English

Úvodní stránka Aktuality Sonda Rosetta objevila u komety „bublinu“ bez magnetického pole

Sonda Rosetta objevila u komety „bublinu“ bez magnetického pole

30.3.2016

Sonda Rosetta objevila u komety „bublinu“ bez magnetického pole

Meziplanetární sonda ESA Rosetta odhalila překvapivě velkou oblast kolem cílové komety, která postrádá jakékoliv magnetické pole.

Když sonda ESA Giotto proletěla před třiceti lety kolem Halleyovy komety, našla oblast bez magnetického pole sahající do vzdálenosti více než 4000 km od jádra komety. Šlo o první pozorování něčeho, o čem vědci do té coby jen uvažovali, ale nikdy neměli možnost pozorovat.

Meziplanetární prostor je prostoupený slunečním větrem, což je tok elektricky nabitých částic proudících ze Slunce a roznášejících magnetické pole napříč Sluneční soustavou. Ovšem z komety se uvolňuje množství plynu do okolního vesmíru, které kolem ní vytváří prostor bránící přístupu slunečnímu větru.

Na rozhraní mezi slunečním větrem a komou plynu kolem aktivní komety může díky kolizím částic a slunečnímu záření dojít k „odstřelení“ molekul v komě, které jsou tak ionizované a zachycené slunečním větrem. Tento proces sluneční vítr zpomaluje, odklání jeho tok kolem komety a brání mu v přímém styku s jejím jádrem.

Stejně jako sluneční vítr, tak i okolní magnetické pole nedokáže proniknout do prostředí kolem komety, čímž vytváří oblast bez magnetického pole nazývanou diamagnetická kavita či dutina.

Před příletem sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko vědci doufali, že budou schopni podobné „bezmagnetické“ pole u komety schopni pozorovat. Sonda je totiž vybavena magnetometrem, který je součástí sady přístrojů RPC-MAG (Rosetta Plasma Consortium), jehož měření už dříve ukázala, že kometární jádro není magnetizované.

Jenže protože kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je méně aktivní, než Halleyova kometa, vědci předpokládali, že diamagnetická kavita vzniká jen v několika měsících během průletu perihéliem, což je místo největšího přiblížení ke Slunci na dráze komety, a že bude sahat jen do vzdálenosti 50 až 100 km od jádra komety.

Během roku 2015 začalo velké množství prachu vyvrženého kometou do okolního prostoru představovat pro sondu čím dál větší problém kvůli potížím s navigací. Aby byla Rosetta v bezpečí, bylo rozhodnuto umístit ji na dráhu, na níž se koncem července 2015, jen několik týdnů před průletem perihéliem, dostala do vzdálenosti 170 km od jádra komety. Vědci se domnívali, že v takovéto vzdálenosti nebude možné detekovat bezmagnetickou „bublinu“.

„Už jsme skoro vzdali hledání po diamagnetické kavitě, takže jsme byli opravdu překvapeni, když jsme ji nakonec našli,“ komentuje Charlotte Götzová z Institutu pro geofyziku a mimozemskou fyziku v německém Braunschweigu.

Charlotte Götzová je hlavní autorkou nové studie, která byla publikována v magazínu Astronomy and Astrophysics. V ní byla rozebrána detekce diamagnetické kavity provedená přístrojem RPC-MAG dne 26. července 2015. Studie se věnuje jednomu z nejúžasnějších měření z téměř 700 pozorování oblastí bez magnetického pole uskutečněných Rosettou od června 2015.

„Byli jsme schopni detekovat kavitu, a to při mnoha příležitostech. Zjistili jsme, že je mnohem větší a dynamičtější, než jsme očekávali,“ vysvětluje Charlotte Götzová.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.