Česky English

Úvodní stránka Aktuality Sonda Rosetta dorazila k cílové kometě

Sonda Rosetta dorazila k cílové kometě

14.8.2014

Sonda Rosetta dorazila k cílové kometě

Po desetiletém stíhání svého cíle se sonda ESA Rosetta stala historicky prvním lidmi vyrobeným tělesem, které začalo doprovázet kometu. Tím se otevřela zcela nová kapitola v průzkumu Sluneční soustavy.

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko doprovázená sondou Rosetta se nyní nachází přibližně 405 miliónů kilometrů od Země zhruba napůl cesty mezi dráhami planet Jupiter a Mars. Rychlostí 55 tisíc kilometrů za hodinu směřují do vnitřních částí Sluneční soustavy.

Kometa je na eliptické dráze, po níž oběhne Slunce každých 6,5 roku. Na nejvzdálenějším místě se dostává až za oběžnou dráhu Jupitera; v nejbližším bodě u Slunce pak končí mezi drahami Marsu a Země. Sonda Rosetta bude pracovat více než rok v blízkosti komety, která proletí perihéliem a začne se vzdalovat zpět za dráhu Jupitera.

Komety jsou považovány za nejzákladnější stavební kameny Sluneční soustavy a zřejmě pomohly zanést na Zemi vodu – a dost možná, že i základní složky života. Ale mnoho základních otázek o těchto úžasných objektech zůstává nezodpovězeno. A proto provede sonda Rosetta důkladný průzkum jednoho z těchto objektů, což nám má pomoci pochopit tajemství, která nese s sebou.

Cesta ke kometě ovšem nebyla přímá. Od startu v roce 2004 provedla Rosetta tři gravitační manévry u Země a jeden u Marsu, které ji pomohly nasměrovat se k setkání s cílovou kometou. Na cestě se také sonda měla možnost setkat s asteroidy Šteins a Lutetia, u nichž získala dechberoucí snímky a další cenná data.

„Po deseti letech, pěti měsících a čtyřech dnech cesty k cíli, pětinásobném obletu Slunce a překonání téměř 6,4 miliard kilometrů mohu s potěšením konstatovat: jsme tady,“ uvedl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.

„Evropská sonda Rosetta je prvním lidmi vyrobeným tělesem v historii, která se setkalo s kometou. Jde o nesmírně důležitý krok v průzkumu minulosti vesmíru. Teď mohou začít skutečné objevy.“

Šestého srpna došlo k provedení posledního z deseti manévrů, které začaly v květnu. Ty postupně srovnaly rychlost a vektor letu sondy Rosetta s její cílovou kometou. Pokud by se některý z těchto manévrů nepodařil, celá mise by byla ztracena a sonda by toliko pasivně proletěla kolem komety.

„Dnešní úspěch je výsledkem rozsáhlého mezinárodního podniku, který trval několik desítek let,“ doplňuje ředitel ESA pro vědu a robotický průzkum Alvaro Giménez.

„Urazili jsme neuvěřitelně dlouhou cestu od prvního návrhu mise koncem sedmdesátých let a schválení programu v roce 1993. Nyní jsme připraveni otevřít bohatou truhlici pokladů plnou vědeckých objevů, které mají potenciál přepsat učebnice a informace v nich týkajících se komet.“

Kometa začala prozrazovat svá tajemství už v době, kdy se k ní sonda Rosetta začala přibližovat. Nejprve snímky pořízené přístroje OSIRIS v době od konce dubna do počátku června ukázaly proměnlivou aktivitu komety. Její koma – obal tvořený plynem a prachem – se rychle rozjasnila a stejně rychle pak pohasla. To se během šesti týdnů opakovalo několikrát.

Ve stejné období ukázala první měření s pomocí přístroje MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter), že se z komety odpařují vodní páry tempem zhruba 300 mililitrů za sekundu.

Dále pak spektrometr VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) zjistil, že teplota povrchu komety je zhruba mínus 70 stupňů Celsia. To naznačuje, že povrch je více tmavý a prachový, než čistý a ledový.

Následně úžasné snímky pořízené ze vzdálenosti dvanácti tisíc kilometrů odhalily, že se jádro komety skládá ze dvou samostatných částí spojených „límcem“: díky tomu vypadá jako dětská kachnička do vany. Následující záběry ukazovaly další a další detaily.

„Naše první pozorování komety nám přinesla tolik informací, že máme skutečně o čem přemýšlet,“ uvedl projektový vědec mise Rosetta v ESA Matt Taylor.

„Je to dvojitá struktura skládající ze dvou samostatných komet, které se někdy v historii Sluneční soustavy spojily, nebo jde o jednu jedinou kometu, která prošla dramatickou a asymetrickou erozí v průběhu času? Sonda Rosetta je na nejlepším místě, aby mohla studovat tyto unikátní objekty.“

Dnes je Rosetta zhruba 100 kilometrů od povrchu komety, ale postupně se bude přibližovat. Během následujících šesti týdnů provede dvě série pozorování komety ze vzdálenosti nejprve jednoho sta a posléze padesáti kilometrů.

Souběžně se do výzkumu zapojí i další přístroje, které nabídnou detailní pohled na kometu a především na jejím povrchu vyberou místo pro vysazení přistávacího modulu Philae.

Později Rosetta sestoupí na ještě menší vzdálenost: počítá se, že až na 30 km ke kometě. A v závislosti na její aktivitě se možná vydá i blíže.

„Přílet ke kometě je ve skutečnosti začátkem mnohem většího dobrodružství. Musíme se například naučit pracovat v naprosto neznámém prostředí, kde vůbec netušíme, jaké výzvy jsou před námi,“ komentuje manažer operací sondy Rosetta v ESA Sylvain Lodiot.

Do konce srpna bude vybráno pět vhodných míst pro možné přistání modulu Philae s tím, že vítěz z nich bude znám nejpozději v polovině září. Měsíc poté pak bude přesně stanovena i posloupnost událostí před a po přistání modulu, se kterým se aktuálně počítá 11. listopadu.

„Kromě charakterizování kometárního jádra a nastavení cílů pro zbytek mise se budeme v příštích měsících věnovat přípravám na další kosmické prvenství: na první přistání na kometě v historii,“ říká Matt Taylor.

„Po přistání bude Rosetta i nadále kometu doprovázet až do jejího největšího přiblížení ke Slunci v srpnu 2015 a následnému zahájení návratu zpět za dráhu Jupitera. Z bezprostřední blízkosti bude sledovat její chování, což nám poprvé nabídne detailní informace o všem, co kometu potkává na její cestě přísluním.“

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

2015 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril