Česky English

Úvodní stránka Aktuality Sonda ExoMars vyfotografovala měsíc Phobos

Sonda ExoMars vyfotografovala měsíc Phobos

7.12.2016

Sonda ExoMars vyfotografovala měsíc Phobos

Sonda ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter) pořídila snímky měsíce Phobos u planety Mars. Stalo se tak v rámci druhé sady testovacích měření, která byla provedena po příletu k Rudé planetě 19. října.

Sonda TGO je společným podnikem ESA a Roskosmosu. Svá první kalibrační vědecká pozorování provedla během dvou oběhů Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Úvodní data z prvního obletu byla publikována na konci listopadu, přičemž na snímcích byl vidět výhradně Mars. Během druhého obletu se přístroje sondy zaměřily také na Phobos, což měsíc o rozměru přibližně 27 krát 22 krát 18 kilometrů obíhající planetu ve vzdálenosti 6000 km.

Kamera vyfotografovala měsíc 26. listopadu ze vzdálenosti 7700 km, a to během největšího přiblížení sondy k Marsu. Současná eliptická dráha TGO přivádí sondu v nejnižším místě na 230 až 310 km k povrchu, v nejvzdálenějším pak 98 tisíc km. Jeden oblet trvá 4,2 dne.

Z několika snímků pořízených přes různé filtry byl následně získaný barevný kompozit. Filtry jsou optimalizovány tak, aby odhalily rozdíly v mineralogickém složení, které se pak projevuje „modřejšími“ nebo „červenějšími“ barvami na zpracovaných snímcích.

Za pomoci 3D brýlí si lze prohlédnout anaglyf, který byl vytvořený z páru pořízených snímků.

„Ačkoliv v průběhu jiných misí, jako je třeba ESA Mars Express nebo NASA Mars Reconnaissance Orbiter, byly získány kvalitnější snímky měsíce Phobos ve vysokém rozlišení, v tomto případě šlo především o dobrý test toho, co jsme schopni rychle získat,“ vysvětluje hlavní řešitel kamery CaSSIS z Bernské univerzity Nick Thomas.

„Snímky nám navíc poskytly mnoho užitečných informací o barevné kalibraci kamery a jejím interním časování.“

Také dvojice dalších přístrojů provedla kalibrační měření měsíce Phobos; příslušné týmy zatím analyzují jejich data.

„Jsme velmi spokojení s výsledky získanými během testovacích obletů a kalibrační data využijeme ke zpřesnění našich měření poté, co v příštím roce začneme získávat vědecká data,“ dodává projektový vědec TGO v ESA Håkan Svedhem.

Vlastní mise TGO se nyní vrací k aerobrakingu (snižování rychlosti průlety nejvyššími vrstvami atmosféry planety – pozn. překladatele), s jehož pomocí bude sonda navedena do konce roku 2017 na téměř kruhovou oběžnou dráhu. V dohledné době přineseme podrobnější informace o chystaných operacích.

Hlavním vědeckým cílem TGO je získání detailních informací o vzácných plynech, které představují méně než jedno procento objemu atmosféry. Jde například o metan, vodní páry, oxid dusičitý a acetylen.

Nejzajímavější z nich je přitom metan, který na Zemi vzniklá primárně při biologické aktivitě; v menším množství pak při geologických procesech, jakými jsou některé hydrotermální reakce.

Sonda bude také pátrat po stopách vody nebo ledu bezprostředně pod povrchem. Dále bude získávat barevné detailní i kontextové snímky povrchových útvarů, a to zvláště těch, které by mohly mít souvislost se zdroji stopových plynů.

Navíc bude TGO fungovat i jako retranslační stanice pro současné i budoucí přistávací mise a rovery na povrchu. A to včetně druhé mise ExoMars, která bude obsahovat právě rover a povrchovou vědeckou platformu. S jejím startem se počítá v roce 2020.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril