Česky English

Úvodní stránka Aktuality První dodávka z družice Sentinel-1B

První dodávka z družice Sentinel-1B

28.4.2016

První dodávka z družice Sentinel-1B

Družice Sentinel-1B byla vypuštěna z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně 25. dubna a jen dvě hodiny poté, co rozevřela anténu svého radaru, pořídila první snímky. V případě kosmických radarů jde o historický rekord.

První pozorování byla provedena necelé dva dny po startu, přesně 28. dubna v 5:37 h GMT poté, co družice Sentinel-1B prošla komplikovaným rozkládáním své 12 metrů dlouhé radarové antény. Společně s ní proběhlo vyklopení také dvou desetimetrových křídel panelů slunečních baterií a proběhly úvodní testy zařízení.

První snímek o šířce 250 km zachycuje norské souostroví Svalbard v Arktickém oceánu. Je na něm jasně patrný ledovec Austfonna.

V operačním středisku ESA v německém Darmstadtu pak specialisté na řízení letu testovali ovládání družice, navigaci, energetické systémy a další prvky, a to již od úvodních obletů Země. Pod dohledem tohoto týmu také proběhla komplexní operace rozkládání antény radaru a panelů slunečních baterií.

„Může to vypadat jako rutina, protože jsme za méně než dvanáct měsíců vypustili tři družice z rodiny Sentinel, ale to je samozřejmě jen zdání,“ vysvětluje ředitel programů dálkového průzkumu Země v ESA Volker Liebig.

„Vypustit družici do vesmíru je vždy vzrušující a pokaždé, když tak činíme, jsem trochu nervózní. Naši technici a průmysl už dokázali, že s vypuštěním čtvrté družice z řady Sentinel jsme schopni získat první snímek v rekordním čase. Máme další důležitou část systému GMES/Copernicus na oběžné dráze. Je to skvělý úspěch pro skvělý tým!“

Družice Sentinel-1A je využívána službami GMES/Copernicus, stejně jako mnoha uživateli na celém světě v rámci volné a otevřené datové politiky. Už více než 30 tisíc uživatelů se registrovalo, aby si mohlo stahovat data z misí Sentinel, čímž dosud vzniklo přibližně čtyři milióny produktů.

Družice Sentinel-1A dosud pomáhala vypořádat se s mnoha přírodními katastrofami, jako jsou záplavy nebo zemětřesení.

„Dosáhli jsme dalšího důležitého mezníku a nyní máme čtvrtou družici z konstelace na oběžné dráze. Systém se tak stává realitou. To dovolí získat službám v rámci GMES/Copernicus lepší a rychlejší data – a díky tomu vytvářet více informací pro širší uživatelskou komunitu na úplné, otevřené a bezplatné bázi.“

„A to je přesně to, co jsme pro GMES/Copernicus plánovali,“ uvedl Philippe Brunet z Evropské komise bezprostředně po vypuštění družice Sentinel-1B.

Jakmile družice Sentinel-1B dosáhla svoji finální oběžnou dráhu, a to na opačné straně Země od satelitu Sentinel-1A, konstelace radarového sledování je dokončena. Bylo tak dosaženo pokrytí a četnost přeletů potřebná pro GMES/Copernicus.

V následujících měsících bude družice testována a kalibrována před tím, než bude prohlášena za operační.

Každá z družic nese pokročilý radar, který snímkuje zemský povrch skrze mraky nebo déšť, a to bez ohledu na denní či noční dobu.

Očekává se, že sestava bude dodávat více než 10 terabajtů dat denně ve chvíli, kdy bude plně operační.

Evropský program monitorování životního prostředí GMES/Copernicus probíhá pod vedením Evropské komise, která koordinuje širokou paletu služeb zlepšujících životní prostředí nebo chránících lidské životy. ESA je pak zodpovědná za vývoj řady družic Sentinel a zajištění toku dat do těchto služeb.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.