Česky English

Úvodní stránka Aktuality První dekáda evropských navigačních družic

První dekáda evropských navigačních družic

28.12.2015

První dekáda evropských navigačních družic

Právě před deseti lety se do vesmíru vydala první evropská navigační družice. Od té doby uplynula celá dekáda a díky nesmírně tvrdé práci je dnes na oběžné dráze třetina navigačního systému Galileo. Prakticky dokončená je pak pozemní síť stanic, které zpřesňují přesnost družicové navigace na celé zeměkouli.

Družice GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A) byla vypuštěna na palubě rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dne 28. prosince 2005.

„Na zemi bylo do té doby provedeno hodně práce, ale družice GIOVE-A představovala prvenství v tom, že se hardware systému Galileo dostal na oběžnou dráhu,“ vzpomíná Didier Faivre z ředitelství navigací ESA.

„Družice GIOVE-A přitom měla kritickou roli: zabrala operační frekvence, které Mezinárodní telekomunikační unie (ITU, International Telecommunications Union) rezervovala pro systém Galileo. Dále demonstrovala několik klíčových technologií jako jsou rubidiové atomové hodiny vyvinuté pro družice Galileo. V neposlední řadě pak získávala data o radiační situaci na střední oběžné dráze, což byla do té doby pro Evropu relativně neznámá oblast.“

„GIOVE-A tak otevřela cestu všemu, co následovalo – následující družici GIOVE-B v roce 2008 a všem startům družic Galileo. Těch se dosud uskutečnilo šest po dvou satelitech. První v roce 2011, zatím poslední v prosinci 2015. Dosud tak bylo do vesmíru dopraveno dvanáct družic z celkové konstelace třiceti.“

„Tři starty v roce 2015 zdvojnásobily počet družic na oběžné dráze. A tento vzestupný trend bude pokračovat i v roce 2016, kdy se do vynášení satelitů Galileo poprvé zapojí raketa Ariane 5. Ta jich bude schopná vynášet při jednom startu dvojnásobný počet – čtyři kusy.“

K vývoji ovšem nedochází pouze ve vesmíru, ale také na Zemi, kde došlo k ustanovené dvou řídicích středisek pozemního segmentu: jednoho v italském Fucino, jednoho v německém Oberpfaffenhofenu. Kromě řízení orbitálního segmentu jsou obě také srdcem celosvětové sítě pozemních stanic.

Pozemní segment představuje jednu z nejkomplexnějších infrastruktur, nad kterou kdy měla ESA dohled. Jeho cílem je udržet všechny družice ve správné kondici a mít jejich navigační signály plně synchronizované. Jen přesná synchronizace na několik miliardtin sekundy může nabídnout maximální přesnost.

Senzorové stanice monitorují signály systému Galileo a předávají data do řídicích středisek, jsou přitom základem pro vytvoření jasného „otisku“ celé soustavy v jednu chvíli. Nacházejí se od Arktidy po Antarktidu až po osamělé ostrovy uprostřed oceánu – a všechny jsou propojeny s Evropou pomocí družicového spojení.

Úvodní služby systému Galileo budou k dispozici během roku 2016. Nová generace komerčních družicových přijímačů je už dnes připravená na signál Galileo poté, co prošla intenzivními technickými zkouškami v navigační laboratoři ESA.

A jednotlivé národní vlády se už začaly připravovat na využití služby PRS (Public Regulated Service), což je nejbezpečnější a nejpřesnější třída navigačních služeb. Ovšem omezená pouze na autorizované uživatele. Belgie, Francie, Itálie a Velká Británie už uskutečnily vlastní akvizice PRS signálu a související testování.

Pro družici GIOVE-A, která toto všechno začala, pokračovala mise pro ESA až do roku 2012. Tehdy se na oběžnou dráhu dostalo první kvarteto operačních družic Galileo. Co je pozoruhodné, GIOVE-A je dodnes operační a řídí ji výrobce Surrey Satellite Technology Ltd. z Velké Británie.

V minulosti provedla testy výškové detekce družicové navigace. Její přístroje pro studium radiace pokračují v monitorování na středních oběžných drahách. Tím pomáhají předpovídat dlouhodobý provoz svých následníků Galileo.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.