Česky English

Úvodní stránka Aktuality Ohřívání oceánu na měsíci Enceladus po miliardy let

Ohřívání oceánu na měsíci Enceladus po miliardy let

8.11.2017

Ohřívání oceánu na měsíci Enceladus po miliardy let

Dostatek tepla pro průběh hydrotermální aktivity uvnitř Saturnova měsíce s oceánem Enceladus po dobu miliard let může být generován tidálním třením. A to za podmínky, že měsíc má vysoce porézní jádro, tvrdí nová studie. Ta se věnuje právě situaci na tomto životem potenciálně vybaveném měsíci.

Práce publikovaná v časopise Nature Astronomy představuje první koncept, který vysvětluje klíčové charakteristiky měsíce Enceladus o průměru 500 m tak, jak je pozorovala meziplanetární sonda Cassini během své mise. Ta skončila letos v září.

Mezi ně patří globální slaný oceán pod ledovým příkrovem s průměrnou sílou 20 až 25 km, který se ztenčuje na 1 až 5 km v jižní polární oblasti. Zde mají výtrysky vodní páry a ledových zrn šanci unikat skrze praskliny v ledu. Složení vyvrženého materiálu studované sondou Cassini odhalilo soli a křemičitý prach. To napovídá formování v horké vodě o teplotě nejméně 90 stupňů Celsia přicházející do kontaktu s velmi porézní horninou.

Pozorování dále odhalila, že měsíc potřebuje významný zdroj tepla, který bude stokrát silnější než by se dalo očekávat z přirozeného rozpadu radioaktivních prvků v jádru měsíce. Stejně tak bude sloužit jako prostředek ke ztenčování ledové krusty v oblasti jižního pólu.

Tidální efekt Saturnu je zřejmě původcem erupcí deformujících ledový příkrov postupným střídáním tahu a tlaku s tím, jak se měsíc pohybuje po eliptické orbitální cestě kolem obří planety. Ovšem energie vytvořená tidálním třením v ledu by sama o sobě byla příliš slabá, aby vyvážila tepelnou ztrátu z oceánu. Celý měsíc by tak zmrzl během nějakých třiceti miliónů let.

Přitom jak ukazují data ze sondy Cassini, tak měsíc je stále extrémně aktivní. To svědčí o skutečnosti, že se děje něco jiného.

„Kde získává měsíc Enceladus udržitelnou energii, aby mohl zůstat aktivní, bylo vždy tak trochu záhadou. Nyní jsme ale v mnohem větším detailu než dříve začali přemýšlet, že by struktura a složení kamenného jádra měsíce mohly hrát klíčovou roli v generování nezbytné energie,“ vysvětluje hlavní autor studie Gaël Choblet z University of Nantes ve Francii.

V nových simulacích se předpokládá jádro z nekonsolidovaného snadno deformovatelného a porézního materiálu, do kterého může snadno pronikat voda. Díky tomu může chladná tekutá voda z oceánu dostávat do jádra a postupně se ohřívat působením tidálního tření při pronikání fragmenty horniny s tím, jak klesá hlouběji a hlouběji.

Oběh vody je pak zajištěný tím, že začne stoupat nahoru poté, co se ohřeje více, než je teplota jejího okolí. Tento proces tak v konečném důsledku přenáší teplo úzkými proudy do dna oceánů, kde silně reaguje s horninami. A na dně tyto proudy pronikají přímo do chladnějšího oceánu.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril