Česky English

Úvodní stránka Aktuality Mise Proba-3 si prohlédne sluneční koronu

Mise Proba-3 si prohlédne sluneční koronu

22.8.2016

Mise Proba-3 si prohlédne sluneční koronu

Každých zhruba osmnáct měsíců se vědci i lovci senzací shromáždí na některých místech Země, kde mají možnost na vlastní oči spatřit dechberoucí sluneční zatmění. Měsíc totiž na krátkou dobu zablokuje – při pohledu ze Země – Slunce, a tím odhalí tajemství jeho vnější atmosféry, korony. Ale co kdyby výzkumníci dokázali vytvářet podobná zatmění doslova „na přání“?

A přesně to je vize stojící za dvojdružicí ESA Probe-3, která představuje první misi přesného létání ve formaci v historii kosmických aktivit. Se startem se počítá v roce 2019.

Družice mající roli „stínítka“ se bude pohybovat 150 metrů před druhou, „koronografickou“. Díky tomu vytvoří přesný stín odhalující jen průhledné tvary sluneční korony. Jeho velikost bude 1,2 slunečního průměru a na konci mise by mohl trvat až několik hodin.

„Na palubě máme dvojici vědeckých přístrojů,“ vysvětluje manažer vybavení mise Proba-3 Damien Galano. „Hlavním je koronograf ASPIICS, který sleduje koronu ve viditelném spektru. Radiometr DARA na stínící družici má zase studovat veškeré záření přicházející ze Slunce. Jde o vědecký parametr, u něhož stále existuje vysoká míra nejistoty.“

„Korona je zhruba miliónkrát méně jasná, než samotné Slunce, takže světlo ze slunečního disku musíme zablokovat, abychom ji mohli vidět. S nápadem na vytvoření koronografu přišel astronom Bernard Lyot ve třicátých letech minulého století a od té doby bylo toto zařízení zakomponováno jak do pozemních, tak do kosmických teleskopů.“

„Jenže kvůli vlnovému původu světla, tak i uvnitř kužele stínu vytvořeného stínítkem, se část světla rozlévá kolem jeho hrany. Tím dochází k fenoménu zvanému difrakce.“

„Abychom dosáhli minimalizace nechtěného světla, můžeme koronograf umístit blíže stínítku. Tedy vlastně hlouběji do kužele stínu. Ovšem čím hlouběji jej umístíme, tím více z korony bude odstíněno vlastním stínítkem.“

„Proto je velkou výhodou velké stínidlo a maximální možná vzdálenost mezi stínidlem a koronografem. Samozřejmě, že provozování 150 metrů dlouhé družice není příliš praktickým návrhem, ale to může eliminovat let satelitů ve formaci, který nabídne zcela srovnatelné výstupy.“

„Navíc koronograf ASPIICS sám nese ještě menší sekundární stínidlo, které má za úkol omezit světelnou difrakci ještě více.“

„Přesnost je základem – apertura přístroje ASPIICS měří v průměru jen 50 mm – a pro pozorování korony je nutné, aby zůstala co nejblíže středu stínu. Ten má na 150 metrů velikost 70 mm.“

„Takže budeme potřebovat dosáhnout milimetrové přesnosti při řízení polohy obou družic, což v podstatě znamená, že ve vesmíru vytvoříme jeden velký přístroj.“

Přístroj ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetry and Imaging of the Corona of the Sun) je vyvíjený pro ESA konsorciem vedeným organizací Centre Spatial de Liège v Belgii. To se skládá z patnácti firem a institucí z pěti členských zemí ESA.

„Mnoho z těchto firem je pro ESA nových, přičemž se ukazuje, že jsou velmi motivované a nadšené, aby prokázaly své schopnost,“ poznamenává Damien Galano. „Vytvořili jsme různé prototypy součástí přístroje a náš první kompletní ‘strukturální a teplotní model’ by měl být dokončený v průběhu podzimu. Tedy před kritickou revizí projektu, k níž má dojít před koncem roku.“

„Řešíme také různé optické aspekty, jako je nejlepší tvar hrany stínidla, abychom byli schopni minimalizovat difrakci.“

Možnosti využití externího stínidla přitom mají mnohem širší uplatnění: je mezi nimi zájem třeba pro snímkování exoplanet zemského typu, což by vyžadovaly blokování světla mateřských hvězd.

„Představuje to podobnou výzvu, přičemž hlavním rozdílem je, že inkriminované hvězdy představují bodový zdroj světla. Na rozdíl od našeho Slunce, které představuje zdroj plošný.“

„Takže je docela dobře možné, že ve formaci se pohybující externí stínidla se stanou univerzálními vědeckými nástroji, které astronomii otevřou nové možnosti.“

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.