Česky English

Úvodní stránka Aktuality Mise ExoMars je na cestě za záhadami Rudé planety

Mise ExoMars je na cestě za záhadami Rudé planety

15.3.2016

Mise ExoMars je na cestě za záhadami Rudé planety

První ze dvou společných misí ESA a Roskosmosu k Marsu se vydala na svoji sedmiměsíční pouť k Rudé planetě. Zde se má věnovat zatím nevyřešeným záhadám týkajícím se hlavně její atmosféry, které by mohly svědčit o dnešní geologické – nebo dokonce biologické – aktivitě.

Sonda TGO (Trace Gas Orbiter) s přistávacím demonstrátorem Schiaparelli (dříve EDL - Entry, Descent and Landing) odstartovala na raketě Proton-M ruského Roskosmosu dne 14. března v 9:31 h GMT (10:31 h středoevropského času). Stalo se tak z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

Po ukončení činnosti prvního a druhého stupně došlo také k odhození aerodynamického krytu rakety. Zhruba deset minut po vzletu byl odhozený i třetí stupeň.

Následně provedl horní stupeň Briz-M s připojenou misí ExoMars sérii čtyř zážehů před tím, než svůj náklad ve 20:13 h GMT (21:13 h středoevropského času) uvolnil.

Signál ze sondy pak řídicí středisko ESA v německém Darmstadtu zachytilo skrze pozemní sledovací stanici Malindi v Africe ve 21:29 h GMT (22:29 h středoevropského času). Vysílání potvrdilo, že start byl úspěšný a že sonda je v dobrém stavu.

Poté došlo k rozložení slunečních panelů sondy, která už byla bezpečně na cestě k Marsu.

„Bylo to opravdu hodně práce a dlouhá doba, než se podařilo dostat první misi ExoMars na start. Ale díky tvrdé práci a zápalu našich mezinárodních týmů nyní začíná zcela nové éra průzkumu Marsu,“ uvedl generální ředitel ESA Johann-Dietrich Wörner.

„Jsem vděčný našemu ruskému partnerovi, který dal dnes této misi nejlepší možný začátek. Teď tedy budeme zkoumat Mars společně.“

Generální ředitel státní kosmické společnosti Roskosmos Igor Komarov k tomu dodává: „Jen proces spolupráce přináší nejlepší technická řešení, která mohou nabídnout ten největší vědecký přínos. Roskosmos a ESA si jsou jisti úspěchem této mise.“

„Těšíme se nejen na prvotřídní vědecká data, která nám tato mise přinese, ale také na vydláždění cesty k druhé výpravě ExoMars, v jejímž rámci se posuneme z orbitálních pozorování k povrchovému a podpovrchovému průzkumu Marsu,“ doplňuje vědecký ředitel ESA Alvaro Giménez.

Sondy TGO (Trace Gas Orbiter) a Schiaparelli poletí k Marsu společně, a to až do 16. října 2016. V tento den se ve vzdálenosti 900 tisíc kilometrů od Marsu rozdělí.

Následně 19. října vstoupí Schiaparelli do atmosféry planety, kterou se pak bude šest minut snášet k povrchu.

Modul Schiaparelli bude demonstrovat klíčové vstupní, sestupové a přistávací technologie pro budoucí mise. Krom toho během svého krátkodobého pobytu na povrchu planety podnikne celou řadu měření místního prostředí.

Provede například první měření elektrických polí na povrchu Marsu, což – v kombinaci s měřeními koncentrace atmosférického prachu – poskytne nový pohled na vliv elektrických sil na zvedání prachu. To je totiž hlavní „spouštěč“ místních prachových bouří.

V ten samý den pak TGO vstoupí na eliptickou dráhu kolem Marsu. V nejbližším bodě bude 300 km od planety, v nejvzdálenějším pak 96 tisíc km, takže ji oběhne jednou za tři dny.

Po roce komplexního „aerobrakingu“, což je série manévrů využívající tření sondy o atmosféru planety ke snížení dráhy. Ta postupně klesne na kruhovou ve výšce 400 km, odkud začne vědeckou část své mise: studování stopových plynů v atmosféře.

Zvláštní pozornost bude věnována metanu, který máme na Zemi spojený výhradně s aktivními geologickými nebo biologickými procesy.

Jedním z hlavním cílů mise je tak studovat metan, který v atmosféře objevila sonda ESA Mars Express v roce 2004. Vědce zajímá hlavně proces jeho vzniku a destrukce, který budeme studovat s přesností o tři řády vyšší, než to bylo možné dosud.

Sonda TGO také bude snímkovat útvary na povrchu planety, které by mohly být zdroje stopových prvků – jde třeba o sopky. Krom toho bude mít schopnost odhalovat podzemní zásoby vodního ledu, které – společně se zdroji stopových plynů – mohou mít zásadní vliv na výběr míst přistání budoucích misí.

Sonda TGO také poslouží jako přenosová stanice pro komunikaci s druhou misí ExoMars, která se bude skládat z povrchového roveru a statické výzkumné platformy. S jejich startem se počítá v květnu 2018 a přistáním na Marsu počátkem roku následujícího.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.