Česky English

Úvodní stránka Aktuality Mise BepiColombo odstartovala za tajemstvím Merkuru

Mise BepiColombo odstartovala za tajemstvím Merkuru

29.10.2018

Mise BepiColombo odstartovala za tajemstvím Merkuru

Společná mise ESA a JAXA BepiColombo k Merkuru zamířila do vesmíru z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana) 20. října v 1:45:28 h GMT. Začala tak úžasná výprava mající za cíl studovat záhady naší mateřské hvězdě nejbližší planety ve Sluneční soustavě.

Signál ze sondy, který přijalo řídicí středisko ESA v německém Darmstadtu skrze sledovací stanici New Norcia v čase 2:21 h GMT, potvrdil, že start proběhl úspěšně.

Sonda BepiColombo je společným podnikem ESA a japonské kosmické agentury JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency). Jde o první evropskou misi k Merkuru, který je nejmenší a zároveň nejméně prozkoumanou planetou ve vnitřní části Sluneční soustavy. A také je to poprvé, co Evropa posílá dvojici sond pro provádění komplementárních měření planety a jejího dynamického prostředí ve stejném čase.

„Vypuštění sondy BepiColombo představuje velký mezník pro ESA i JAXA. Před námi je ohromné množství skvělých objevů,“ komentuje start generální ředitel ESA Johann-Dietrich Wörner.

„Po překonání sedmileté cesty, což už samo o sobě představuje nemalou výzvu, přinese tato mise skutečnou záplavu vědeckých dat. Je to výsledkem mezinárodní spolupráce a dekád úsilí plus vložených znalostí každého jednotlivce zapojeného do výroby tohoto neuvěřitelného stroje, který je nyní na cestě za odhalením záhad Merkuru.“

„Gratuluji k úspěšnému startu Ariane 5 se sondou BepiColombo, což je společná průzkumná mise ESA a JAXA k Merkuru,“ doplňuje prezident JAXA Hiroshi Yamakawa.

„Rád bych vyjádřil svoji vděčnost za perfektní start. JAXA má velká očekávání vkládaná do této mise. Domníváme se, že detailní pozorování povrchu a interiéru Merkuru nám pomůže lépe pochopit celé prostředí planety a jinak nahlédnout na vznik Sluneční soustavy včetně naší Země.“

Mise BepiColombo se skládá ze dvou samostatných sond: ESA dodala MPO (Mercury Planetary Orbiter) a JAXA MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter alias „Mio“). Obě k Merkuru dopraví transportní stupeň ESA MTM (Mercury Transfer Module), který bude využívat jak elektrického pohonu, tak gravitačních manévrů. Jeden uskuteční při návratu k Zemi, dva u Venuše a šest dalších u Merkuru před tím, než koncem roku 2025 vstoupí na jeho oběžnou dráhu.

„Před tím, než BepiColombo začne shromažďovat data pro vědeckou komunitu, čeká nás ještě hodně dlouhá a vzrušující cesta,“ uvádí ředitel vědeckých programů ESA Günther Hasinger.

„Průzkum provedený misí Rosetta a její převratné objevy přicházející ještě roky po jejím skončení ukazují, že komplexní průzkumné mise mají smysl a že se čekání vyplatí.“

Počítá se s tím, že obě průzkumné sondy budou schopné provozovat část svého vědeckého vybavení už během přeletové fáze. Unikátní vědecká data tak budou získána třeba už při průletu u Venuše. Navíc některé z přístrojů určené ke studiu Merkuru určitým způsobem mohou být u Venuše využity docela jinak. Planeta má totiž ve srovnání právě s Merkurem mnohem hustší atmosféru."

„BepiColombo je jednou z nejkomplexnějších kdy vypuštěných meziplanetárních misí,“ konstatuje letový ředitel mise BepiColombo v ESA Andrea Accomazzo.

„Jednu z největších výzev představuje obrovská gravitace Slunce, která komplikuje navedení sondy na stabilní oběžnou dráhu Merkuru. Musíme tak průběžně řídit pád do Slunce, přičemž během dlouhých přeletů budou odpovídající energii poskytovat iontové motory s malým tahem.“

K další výzvám patří extrémní teplotní výkyvy, kterým budou sondy vystaveny. Teplotní rozsah bude od mínus 180 stupňů Celsia až k 450 stupňům Celsia (což je více, než v peci na pizzu). Mnohé z ochranných mechanismů a krycích vrstev na sondě nebyly v podobných podmínkách dříve testované.

Celkový návrh všech tří sond mise také odpovídá tvrdým podmínkám vesmíru, jímž budou vystaveny. Velký panel slunečních baterií na přeletovém modulu je nakloněný do takového úhlu, aby bylo minimalizováno poškození radiací - a přesto aby poskytoval dostatek energie. Na sondě MPO jsou velké radiátory, které mají efektivně odvádět teplo vznikající při práci subsystémů, stejně jako vyzařovat teplo, které sonda „dostane“ přímo od planety při blízkých průletech. A osmistěnná sonda Mio bude rotovat rychlostí 15 otáček za minutu, aby rovnoměrně distribuovala sluneční teplo po celém svém povrchu, a tak zabránila přehřátí.

„Na okamžik, kdy se naše sonda vydá do vesmíru, jsme se všichni neskutečně těšili,“ uvádí projektový manažer mise BepiColombo v ESA Ulrich Reininghaus.

„V uplynulých letech jsme překonali mnoho překážek a nyní máme neskrývanou radost z toho, že je BepiColombo na cestě k tajuplné planetě Merkur.“

Transportní modul bude několik měsíců před příletem k Merkuru odhozený. V letu budou pokračovat obě vlastní výzkumné sondy - stále spojené - aby je mohla zachytit gravitace Merkuru. Jejich správná orientace bude zajišťována tryskami MPO do chvíle, než bude dosažena správná eliptická polární dráha pro MMO.

Následně se MPO oddělí a začne s pomocí vlastních motorů sestupovat na svoji pracovní dráhu. Sondy pak budou společně provádět pozorování, která odhalí vnitřní strukturu planety, původ jejího povrchu a vývoj geologických útvarů. A to včetně ledu na dnech kráterů, v nichž je trvalý stín. Dále se mise zaměří na zkoumání interakce mezi planetou a slunečním větrem.

„Unikátní aspekt této mise představuje fakt, že dvě sondy budou planetu monitorovat ze dvou míst současně. Jde o skutečný klíč k pochopení procesů spojených s vlivem slunečního větru na povrch Merkuru a jeho magnetické prostředí,“ dodává projektový vědec mise BepiColombo v ESA Johannes Benkhoff.

„BepiColombo bude těžit z objevů a otázek vyplynuvších z mise NASA MESSENGER. Díky tomu nabídne dosud nejlepší pohled na Merkur a vývoj Sluneční soustavy. Což je dále zásadní pro pochopení toho, jak se vůbec planety formují nebo jak exoplanety mohou fungovat u svých mateřských hvězd.“

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril