Česky English

Úvodní stránka Aktuality Mezihvězdný prach zachycený u Saturnu

Mezihvězdný prach zachycený u Saturnu

14.4.2016

Mezihvězdný prach zachycený u Saturnu

Meziplanetární (a mezinárodní) sonda Cassini registrovala slabý, ale jasný náznak prachu přicházejícího z vnější části Sluneční soustavy.

Sonda Cassini obíhá kolem planety Saturn a mezi jejími měsíci už více než dvanáct let, přičemž studuje jak obří planetu, tak její prstence a oběžnice. Během této doby nalezla ve svém přístroji CDA (Cosmic Dust Analyser) milióny na led bohatých částic. Většina z nich pochází z ledových měsíců Enceladus a většina z nich tvoří vnější prstence Saturnu.

Jenže mezi částicemi, které bylo detekovány, je 36 v něčem výjimečných: vědci se domnívají, že přišly zpoza Sluneční soustavy.

Cizí prach není ve Sluneční soustavě něčím, co bychom plně neočekávali. V devadesátých letech minulého století uskutečnila společná sonda ESA a NASA Ulysses první objev mezihvězdného prachu. Její pozorování později potvrdila sonda NASA Galileo.

Původ prachu byl dosledovaný k lokálnímu mezihvězdnému oblaku: téměř prázdné bublině tvořené plynem a prachem, kterou prolétáme proměnlivou rychlostí a směrem.

„Od tohoto objevu jsme vždy doufali, že budeme schopni detekovat tyto meziplanetární částice také u Saturnu s pomocí sondy Cassini; věděli jsme, že když se budeme dívat správným směrem, měli bychom je najít,“ uvádí projektový vědec mise Cassini v ESA Nicolas Altobelli, který je zároveň jedním z autorů studie publikované v časopise Science.

„A skutečně jsme každý rok průměrně objevili několik částic. Ty se pohybovaly velmi vysokou rychlostí a přilétaly ze specifického směru, který je zcela odlišný od obvyklého směru příletu ledových částic zachytávaných kolem Saturnu.“

Drobná prachová zrnka přilétala rychlostí přes 72 tisíc km/h, což je dostatečně vysoká rychlost na to, aby nebyla zachycena ve Sluneční soustavě, ať již planetou Saturn nebo Sluncem.

Na rozdíl od sond Ulysses a Galileo je Cassini schopna poprvé analyzovat složení prachových částic. Ukázalo se, že se skládají z velmi specifického mixu minerálů – nikoliv z ledu.

Všechny přitom měly překvapivě podobné chemické složení, když obsahovaly mnoho formujících elementů jako je magnesium, křemík, železo a vápník v běžných „kosmických“ proporcích. Naproti tomu některé reaktivnější prvky jako je síra nebo uhlík byly nalezeny v menším množství, než je očekávaný průměr.

„Kosmický prach vzniká, když hvězda umírá. Ovšem díky značně rozmanitému množství hvězd ve vesmíru přirozeně očekáváme, že se za delší dobu studia setkáme s širokou paletou různých typů prachu,“ vysvětluje spoluautor studie a jeden z vědců analyzujících data prachového analyzátoru na Cassini Frank Postberg z University of Heidelberg.

„Co je ale překvapivé, detekovaná zrna nejsou stará, nedotčená a kompozičně rozmanitá jako zrna hvězdného prachu, která jsme nalezli ve starých meteoritech,“ vysvětluje další výzkumník z University of Heidelberg Mario Trieloff. „Byly evidentně vytvořeny nějakým uniformním a opakovaným způsobem v mezihvězdném médiu.“

Výzkumný tým spekuluje, že prach v oblasti vzniku hvězd může být opakovaně zničený a znovu složený, a to při průchodech rázových vln z umírajících hvězd. Následně je stejný jev vyšle do různých směrů, v daném případě do naší Sluneční soustavy.

„Dlouhodobá činnost sondy Cassini nám dovolit využít ji jako pozorovatelnu ke studiu mikrometeoritů. Tím se nám dostalo privilegia studovat částice prachu z vnějších oblastí naší Sluneční soustavy, které nejsme schopni získat jakoukoliv jinou cestou,“ dodává Nicolas Altobelli.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.