Česky English

Úvodní stránka Aktuality Kosmické okno k elektrizující vědě

Kosmické okno k elektrizující vědě

29.3.2018

Kosmické okno k elektrizující vědě

Blesky zažehují silné elektrické výboje v zemské atmosféře prakticky každou sekundu. Vnitřní mechanismus fungování těchto úžasných přírodních sil je přitom stále neznámý, takže vzácná pozorování provedená kosmonautem ESA představují pro vědeckou komunitu důležitý zdroj informací. Už v nejbližších dnech začne po blescích ve vesmíru pátrat nový evropský detektor.

Když v roce 2015 přelétal na palubě Mezinárodní kosmické stanice rychlostí 28800 km/h nad Indií, nasměroval kosmonaut ESA Andreas Mogensen kameru s vysokým rozlišením směrem ke gigantické bouři. Zachytil přitom modrý výtrysk opakovaně „vystřelující“ směrem vzhůru do horních vrstev atmosféry – až do výšky 40 km.

Úžasný záznam byl prvním svého druhu. Jeho objev pulzujícího výtrysku dal novou perspektivu elektrické aktivitě související s tropickými bouřemi. Vědci začali zjišťovat, jaký druh oblačnosti může aktivovat podobný fenomén. A jak může ovlivňovat chemii atmosféry.

Zajímavá vědecká data přitáhla velkou pozornost a potvrdila, že kosmická stanice ze své unikátní pozice ve výšce 400 km nad oblačností představuje vynikající pozorovatelský bod. Kromě sledování všech hlavních bouřkových oblastí má ještě výhodu v umístění přístrojů co nejblíže elektrickým událostem.

 

Zpátky do vesmíru

Už v nejbližších dnech se vydá na kosmickou stanici sofistikovaný přístroj, který je navržený k pátrání po elektrických výbojích v bouřlivém počasí. Jde o zařízení ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) tvořené několika optickými kamerami, fotometry a detektory rentgenového plus gama záření.

Je to poprvé, co se podobně citlivý přístroj vydá do vesmíru, aby se zaměřil na pozorování vnitřní anatomie blesků.

„Vědecké výstupy, které bychom měli získat kombinací dat ze všech přístrojů, budou skutečně explozivní. Souběžná pozorování nám přinesou úplně nový pohled na problematiku,“ vysvětluje koordinátor vědeckého týmu Torsten Neubert z Dánské technické univerzity.

Největší výzvou je otázka měření fenoménu v celé jeho komplexnosti. Čas je přitom velmi krátký (jen zlomek sekundy) a velikost značná (několik kilometrů).

„V atmosféře řídký vzduch zpomaluje a rozšiřuje výboje. To dává našim přístrojům lepší šanci pozorovat je v celé jejich kráse,“ vysvětluje Torsten Neubert.

Obří elektrické výboje v horních vrstvách zemské atmosféry jsou také fascinujícím divadlem procesů, které probíhají uvnitř bouřkových oblaků. Díky své instalaci vně evropského laboratorního modulu Columbus nám přístroj zcela nový náhled na bouřky.

 

Globální pohled

Blesky mají také vliv na koncentraci atmosférických plynů, které jsou důležité pro klima. Nová data tak zlepší naše pochopení vlivu bouří na atmosféru a budou se podílet na zpřesnění klimatických modelů.

Měření budou doplněna o pozorování z meteorologických družic a o pozorování z pozemních stanic na celém světě. Dosud se do projektu zapojilo více než 100 odborníků z osmi zemí.

Přístroj ASIM se aktuálně nachází v lodi Dragon společnosti SpaceX, která odstartuje v pondělí 2. dubna z mysu Canaveral na Floridě.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.