Česky English

Úvodní stránka Aktuality Kometa sondy Rosetta obsahuje materiál potřebný pro život

Kometa sondy Rosetta obsahuje materiál potřebný pro život

1.6.2016

Kometa sondy Rosetta obsahuje materiál potřebný pro život

Na kometě, kterou meziplanetární sonda ESA Rosetta zkoumá už téměř dva roky, byly objeveny složky považované za kritické pro vznik života na Zemi.

Jde například o aminokyselinu glycin, která je obvykle přítomná v proteinech a fosforech. Ty jsou zase klíčovými komponentami DNA a buněčných membrán.

Vědci už dlouho řeší důležitou možnost, a to že voda a organické molekuly byly přineseny asteroidy a kometami na mladou Zemi krátce poté, co se po svém vzniku ochladila. Tím sem mohly dopravit klíčové stavební bloky pro vznik života.

Zatímco už dnes víme, že některé komety a asteroidy mají vodu o podobném složení jako oceány na Zemi, Rosetta u „své“ komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko našla vodu o zcela odlišné kompozici. Tím opět rozvířila debatu o roli těchto těles v souvislosti s vodou pozemskou.

Nové výzkumy ovšem ukazují, že komety i tak mají potenciál přinášet sloučeniny nezbytné pro vznik života v podobě, v jaké ho známe.

Aminokyseliny jsou biologicky důležité organické sloučeniny, které obsahují uhlík, kyslík, vodík a dusík – a které tvoří základy proteinů.

Náznaky nejjednodušší aminokyseliny, glycinu, byly nalezeny ve vzorcích přivezených na Zemi v roce 2006 od komety Wild-2 sondou NASA Stardust. Jenže možná pozemská kontaminace vzorků prachu udělala celou analýzu extrémně obtížnou.

Nyní ovšem Rosetta uskutečnila přímou a opakovanou detekci glycinu v řídké atmosféře – čili komě – komety.

„Jde o první prokazatelnou detekci glycinu na kometě,“ uvádí Kathrin Altweggová, která je vědeckou pracovnicí zpracovávající data z přístroje ROSINA. Ten provedl měření a z nich byla vytvořena studie publikovaná v časopise Science Advances.

„Ve stejné době jsme také detekovali některé organické molekuly, které mohou být předchůdci glycinu. Díky tomu máme několik tipů na to, jakým způsobem se mohl na kometě zformovat.“

Pozorování byla provedena krátce před tím, že kometa dosáhla svého nejbližšího bodu při průletu na 6,5leté dráze kolem Slunce – perihélia. A to v srpnu 2015.

První detekce proběhla v říjnu 2014 ve chvíli, kdy byla sonda Rosetta jen 10 km od komety. Další příležitost k měřením byla během průletu v září 2015, kdy byla sonda 30 km od jádra.

Glycin byl také odhalený při dalších příležitostech spojených s výtrysky z komety měsíc před průletem perihéliem. V té době byla Rosetta více než 200 km od jádra komety a byla obklopena prachem.

„Vidíme jasný vztah mezi glycinem a prachem, což znamená, že prvně jmenovaný je pravděpodobně uvolněný ve chvíli, kdy se další těkavé látky odpařují z ledové kůry ve chvíli, kdy se prachová zrna ohřívají v komě,“ uvádí Kathrin Altweggová.

Glycin přechází do plynného stavu, jakmile se dostane na teplotu 150 stupňů. Díky tomu se uvolňuje jen velmi malé množství, protože povrch komety má teploty hluboko pod nulou. Což znamená, že Rosetta ho není schopna pokaždé detekovat.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.