Česky English

Úvodní stránka Aktuality Jsou tajemné útvary nad Marsem způsobené kosmickým počasím?

Jsou tajemné útvary nad Marsem způsobené kosmickým počasím?

24.5.2016

Jsou tajemné útvary nad Marsem způsobené kosmickým počasím?

Tajuplná do výšky se zvedající oblaka, která se náhle objevují v atmosféře planety Mars, mohou mít přímou vazbu na kosmické počasí. Domnívají se tak vědci zpracovávající informace ze sondy Mars Express.

Amatérští astronomové na Zemi byli první, kdo v roce 2012 informoval o zvláštním mrakovém „chocholu“, který se vztyčil vysoko nad povrch planety. A to až do výšky 250 km! Útvar vznikl během pouhých deseti hodin, vyskytoval se na ploše 1000 krát 500 kilometrů a zůstal viditelný po dobu deseti dnů.

Extrémní výška, které dosáhl, představuje zásadní problém ve vysvětlení tohoto jevu: dosáhl totiž mnohem výše, než by měla být se v atmosféře schopná zformovat typická oblaka zmrzlého oxidu uhličitého a vody.

Na druhé straně vysoká výška odpovídá ionosféře, kde atmosféra Marsu prochází přímou interakcí s přicházejícím slunečním větrem elektricky nabitých atomových částic.

Spekulace o původu útvaru zahrnovaly mimořádné atmosférické podmínky, emise polární záře, spojení s lokální anomálií v kůře planety nebo dopad meteoritu. Dosud jsme ale nebyli schopni skutečnou příčinu identifikovat.

Bohužel, sondy obíhající kolem Marsu nebyly v roce 2012 ve správné pozici, aby mohly útvar sledovat vizuálně. Vědci se ovšem zpětně podívali na měření plazmy a slunečního větru získané v té době sondou Mars Express.

A nalezli důkazy o velkém výtrysku koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) ze Slunce, který zasáhl atmosféru Marsu na správném místě a ve správném čase.

„Naše pozorování plazmy ukázala, že došlo k události spojené s kosmickým počasím, který byla dostatečně rozsáhlá, aby dosáhla Marsu a zvýšila tok plazmy z atmosféry planety,“ vysvětluje David Andrews ze Švédského institutu kosmické fyziky. Andrews je hlavním autorem studie, které interpretuje měření ze sondy Mars Express.

„Ale na druhé straně jsme nebyli schopni detekovat jakékoliv stopy v ionosféře, u nichž bychom kategoricky řekli, že jsou důsledkem přítomnosti tohoto útvaru.“

„Jedním z problémů je, že útvar byl viditelný na rozhraní denní a noční strany planety. A to v oblasti známé silným magnetickým polem v kůře, kde je obecně ionosféra velmi rozrušená. Proto pátrání po nějakých dalších stopách představuje opravdu velkou výzvu.“

Aby se dostali dále, podívali se vědci na možnost, že k oběma vzácným jevům – velká a rychlá CME kolidující s Marsem a tajuplný oblak – dojde ve stejném čase.

Pátrali v archívech, aby našli stopy po podobných událostech; ty jsou ale opravdu mimořádně vzácné.

Například Hubbleův kosmický teleskop pozoroval podobný velký „chochol“ v květnu 1997 a přibližně ve stejné době zasáhla silný CME Zemi.

Ačkoliv je fenomén CME široce studovaný, nejsou k dispozici žádné informace od sond u Marsu, které by umožnily vyhodnotit jeho důsledky při kontaktu s Rudou planetou.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.