Česky English

Úvodní stránka Aktuality Galileo představuje nový nástroj pro vědu

Galileo představuje nový nástroj pro vědu

23.12.2016

Galileo představuje nový nástroj pro vědu

Začátek otevřeného poskytování úvodních služeb systému Galileo v polovině prosince byl uvítaný nejen uživateli na celém světě, ale speciálně také vědeckou komunitou. Přesná polohovací služba je totiž nyní volně dostupná ke studiu Země a všeho na ní, a to včetně zákonů fyziky.

Družicový navigační systém Galileo zahájil svůj provoz 15. prosince, přičemž nabízí poziční, navigační a časové služby každému, kdo má odpovídající přijímač. Služba je dostupná v případě, že jsou přímo viditelné nejméně čtyři družice. Dostupnost přitom postupně poroste s tím, jak se množství operačních satelitů postupně zvýší ze stávajících osmnácti na 24 plus orbitální zálohy.

Družicová navigace obecně se stala základním nástrojem pro vědce, když její přijímače už dlouho fungují jako monitory pomalého pohybu zemských tektonických desek, sledují pohyby v polárním ledu nebo pomáhají studovat ionosféru a ostatní atmosférické vrstvy.

Satelitní navigace také podporuje další aktivity jako je sledování migrace zvěře nebo monitorování dronů. A časové služby s přesností na miliardtiny sekundy dovolují realizaci všech přesných základních fyzikálních pozorování nebo experimentů.

„Kontinuita a vylepšená dostupnost systému Galileo poskytuje zcela nový zdroj pozičních a časových dat použitelných pro vědecké účely. Ta se dají využít jak izolovaně, tak třeba v kombinaci s dalšími družicovými konstelacemi,“ vysvětluje vedoucí nové kanceláře Galileo Science Office v ESA Javier Ventura-Traveset.

„Galileo zároveň nabízí celou řadu specifických výhod pro vědecké využití. Atomové hodiny na palubě každé družice jsou minimálně o řád přesnější, než všechny předchozí hodiny využívané pro navigační účely. Více frekvencí s robustní modulací, stabilní dráha neovlivňované rezonancí vyplývající z rotace Země, absolutní kalibrace družicových antén plus pozemní retroreflektory umožňující určit oběžnou dráhu družic s přesností na centimetry – to vše dělá ze systému Galileo zcela unikátní nástroj.“

Galileo si také zakládá na maximální transparentnosti služeb pro vědu: v polovině prosince 2016 byla třeba uvolněna operační metadata spojená s prvním kvartetem družic IOV (In-Orbit Validation).

 

Galileo Science Office v ESA

Aby byl systém Galileo co nejdostupnější pro vědecké účely, rozhodly se společně ředitelství programu Galileo a navigačních služeb při ESA a vědecký odbor ESA společně založit vědeckou kancelář Galileo (Galileo Science Office). Ta má sídlo ve středisku ESA nedaleko španělského Madridu.

„Hlavním cílem této kanceláře je podporovat konsolidaci celosvětové vědecké komunity využívající globální navigační družicové systémy, maximalizovat využití těchto služeb v Evropě a také vytvořit co nejrobustnější infrastrukturu a datovou bázi.“

„Kancelář také bude zajišťovat tlumočení požadavků od vědecké obce směrem k jednotlivým týmům tvořícím globální navigační služby, a to s ohledem na očekávaný vývoj a změny infrastruktury.“

Vědecké využití systému Galileo začalo již dříve poté, co byly dvě družice nacházející se na eliptických drahách využité k přesnému měření vlivu gravitačních změn na plynutí času. Tedy na zkoumání gravitačního posunu, jak ho kdysi předpověděl už Albert Einstein.

 

Mezinárodní kolokvium

V roce 2017 se uskuteční pravidelný jednou za dva roky konaný workshop věnovaný vědeckému využití systémů družicové navigace: šesté mezinárodní kolokvium a vědeckých a fundamentálních aspektech GNSS (Global Navigation Satellite Systems) a Galileo.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.