Česky English

Úvodní stránka Aktuality Dvojče Mléčné dráhy čistí ultrarychlé rentgenové proudění

Dvojče Mléčné dráhy čistí ultrarychlé rentgenové proudění

21.1.2016

Dvojče Mléčné dráhy čistí ultrarychlé rentgenové proudění

Observatoř ESA XMM-Newton nalezla proud velmi rychlého plynu tryskajícího ze středu jasné spirální galaxie podobné naší Mléčné dráze. Tento proud může snižovat schopnost galaxie vytvářet nové hvězdy.

Není neobvyklé nalézt žhavý proud tryskající z vířících disků materiálu kolem supermasivních černých děr v centru aktivních galaxií.

Pokud jsou dostatečně silné, mohou tyto proudy ovlivnit okolní prostředí různými způsoby. Hlavním efektem je ovšem „odvanutí“ zásob plynu, z nichž by se jinak mohly zformovat hvězdy. Je ale také možné, že by mohly vyvolat kolaps některých oblaků mezihvězdného prachu, což by naopak mohlo ke vzniku hvězd vést.

Vědci se domnívají, že podobné procesy hrály základní roli v galaxiích a černých dírách během 13,8 miliardy let trvající existence vesmíru.

Předpokládalo se ovšem, že zasahují pouze největší objekty, jako jsou masivní eliptické galaxie vzniklé v dramatických srážkách a skládající se ze dvou nebo více galaxií. Právě jen tyto měly být schopné vytvořit proudění mající schopnost mít vliv na utváření hvězd.

Nyní byly poprvé tyto proudy pozorování v „normálnější“ aktivní galaxii patřící do skupiny Seyfertových (skupina galaxií s mimořádně jasným jádrem – pozn. překladatele). Ta nevypadá, že by v minulosti prošla nějakým procesem „slučování“.

Při pozorování ve viditelné části spektra mají téměř všechny Seyfertovy galaxie spirálovitý tvar podobný naší Mléčné dráze. Jenže na rozdíl od Mléčné dráhy mají při pozorování v jiných oblastech elektromagnetického spektra jasná jádra, což je znamená, že supermasivní černé díry v jejich středech nejsou nečinné, ale naopak aktivně pohlcují své okolí.

Supermasivní černá díra v srdci této konkrétní Seyfertovy galaxie, známá jako IRAS17020+4544 a nacházející se 800 milión světelných let od Země, má hmotnost téměř šesti miliónů Sluncí.

Observatoř XMM-Newton zjistila, že proudění z okolí černé díry se pohybuje rychlostí 23 až 33 tisíc km/s, což je přibližně deset procent rychlosti světla.

Důležitým zjištěním je, že proudění z centra je dostatečně energetické, aby ohřálo plyn v galaxii a potlačilo formování hvězd. Je to poprvé, co bylo něco podobného pozorováno v relativně normální spirální galaxii.

„Jde o první jasný případ ultrarychlého rentgenového proudění pozorovaného v  ‘normální’ Seyfertově galaxii,“ vysvětluje Anna Lia Longinottiová z mexického Instituto Nacional de Astrofísica, Óptica y Electrónica of Puebla. Jinak též hlavní autorka článku popisujícího výsledky zkoumání a publikované v časopise Astrophysical Journal Letters.

Galaxie má i další překvapení: rentgenovým emisím z rychlého proudění z galaktických jader obvykle dominují železné atomy s mnoha odstraněnými elektrony, ale proudění z této galaxie se zdá být velmi neobvyklé. Obsahuje totiž lehčí prvky jako kyslík, přítomnost železa ale nebyla detekována.

„Byla jsem opravdu překvapena zjištěním, že tento proud je tvořený z větší části kyslíkem, protože dosud jsme žádnou podobnou galaxii neměli možnost pozorovat,“ doplňuje Anna Lia Longinottiová.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril