Česky English

Úvodní stránka Aktuality Družice Sentinel zachytily zrození obřího ledovce

Družice Sentinel zachytily zrození obřího ledovce

12.7.2017

Družice Sentinel zachytily zrození obřího ledovce

Během několika posledních měsíců se kus ledovce Larsen C v Antarktidě ocitnul na pomyslném vlásku, když se objevila hluboká a dlouhá trhlina v ledu. Jak zaznamenala družice GMES/Copernicus Sentinel-1, kus ledu srovnatelný svou velikostí s krajem Vysočina se nyní odtrhl. Tím vznikl jeden z největších ledovců v historii a tím se také navždy změnil tvar Antarktického poloostrova.

Puklina byla poprvé zaznamenána před několika lety, ale až do ledna 2016 se zdála se stabilní. Pak se začala rychle prodlužovat.

Například v lednu 2017 se rozšířila o dalších 20 km, čímž dosáhla celkové délky 175 km.

Po několika týdnech klidu se prasklina rozšířila na konci května o dalších 16 km. A do konce června se opět prodloužila.

Co ale bylo důležitější: jak se prasklina prodlužovala, zamířila k okraji ledovce. Do té doby probíhala paralelně s ním a víceméně kopírovala břeh Weddellova moře.

Na počátku července zbývalo jen několik kilometrů mezi prasklinou a oceánem, které držely ledovou hmotu. Bylo jasné, že se osud šelfu zpečetil.

Vědci z projektu MIDAS, což je antarktické výzkumné konsorcium vedené britskou Swansea University, využili radarové snímky z mise GMES/Copernicus Sentinel-1, aby měli přehled o rychle se měnící situaci.

Protože Antarktida směřuje do tmavých zimních měsíců, jsou radarové snímky nezastupitelné. Kromě toho, že jde o odlehlou oblast, radarové snímky jsou k dispozici bez ohledu na to, zdali je tma nebo špatné počasí.

Vedoucí projetu MIDAS Adrian Luckman k tomu uvádí: „Aktuální vývoj v družicových systémech jako je Sentinel-1 výrazně zlepšuje naši schopnost monitorovat události jako je tato.“

Noel Gourmelen z Edinburghské univerzity k tomu dodává: „Použili jsme informace z mise ESA CryoSar, která nese radarový výškoměr pro měření síly ledového příkrovu, s jejíž pomocí jsme odhalili prasklinu o síle několika desítek metrů.“

Jak se dalo očekávat, část ledovce Larsen C o ploše přes 6000 kilometrů čtverečních se nakonec odlomila coby součást přirozeného cyklu obměny ledovců. Obří ledovec má hmotnost miliónu miliónů tun a obsahuje stejné množství vody jako jezero Ontario.

„Očekávali jsme to už několik měsíců, ale rychlost finální odtržení byla velkým překvapením. Budeme pokračovat v monitorování toho, jaký bude mít odtržení dopad na vlastní šelf Larsen C. Stejně tak budeme sledovat i vlastní obří ledovec,“ dodává profesor Luckman.

Vývoj týkající se ledovce je obtížné předpovídat. Může v oblasti zůstat třeba i několik desítek let. Pokud se ale rozpadne na menší části, některé z nich mohou driftovat na sever do teplejších vod. Protože ledovec už nyní pluje, nemá a nebude mít žádný vliv na mořskou hladinu.

S oddělením ledovce přišla oblast o zhruba 10 procent ledu.

Ztráta tak velkého množství je zajímavá, protože tyto okraje hrají důležitou roli jako opěrné body zbývajících částí ledovců, které postupně „tečou“ k moři. Právě dlouhé roky tvořené okraje tento tok zpomalují.

Předchozí události více na sever na šelfech Larsen A a B, které pozorovaly družice ESA ERS a Envisat, indikují, že když je velká část kraje ztracena, tok ledovců se zrychlí. To pak má podíl na růstu hladiny moří.

Díky evropskému programu monitorování životního prostředí GMES/Copernicus máme k dispozici družice Sentinel, které nás zásobují základními informacemi o tom, co se na naší planetě děje. To je obzvláště důležité při monitorování vzdálených a nedostupných regionů jako jsou třeba polární oblasti.

Mark Drinkwater z ESA k tomu uvádí: „Mít k dispozici družice systému GMES/Copernicus v kombinaci s výzkumnými misemi jako CryoSat je důležité pro monitorování změn objemu ledu v reakci na oteplování klimatu.“

„Kromě toho kombinace celoročních dat z těchto družicových nástrojů poskytuje kritické informace o tom, jak chápat vznik trhlin v šelfech a změny v dynamické integritě antarktických ledovců.“

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril