Česky English

Úvodní stránka Aktuality Družice Proba-V nese do vesmíru radiační detektor z CERNu

Družice Proba-V nese do vesmíru radiační detektor z CERNu

7.5.2013

Družice Proba-V nese do vesmíru radiační detektor z CERNu

Minidružice ESA Proba-V bude sledovat především vegetaci na zemském povrchu, ale kromě toho se má zabývat také sledováním prostředí, které ji obklopuje. Ponese proto, mimo jiné, i detektorový čip založený na technologii původně vyvinuté pro Velký hadronový urychlovač v CERN. Detektor bude umístěný na vnějším plášti družice a bude měřit radiaci ve vesmíru.

Proba-V s objemem menším než jeden metr krychlový kromě toho ponese pět dalších technologických experimentů. Mezi nimi jsou dva přístroje pro měření radiace, které budou sledovat nabité částice, s nimiž se minidružice setká.

Větší z nich je širokoúhlý EPT (Energetic Particle Telescope), který postavil hlavní dodavatel družice, belgická společnost QinetiQ Space.

Kromě něj nese Proba-V ještě menší přístroj založený na čipu Timepix, který hlavní radiační detektor doplňuje.

„Při misi Proba-V to bude poprvé, co bude tento čip vystavený podmínkám kosmického prostředí,“ vysvětluje Zdeněk Kozáček ze společnosti CSRC (Czech Space Research Centre), která je hlavním dodavatelem zařízení SATRAM (Space Application of Timepix-based Radiation Monitor).

Timepix používá křemíkový senzor s rozlišením 256 krát 256 pixelů. Každý pixel – má plochu 55 krát 55 mikrometrů čtverečních, což představuje zhruba polovinu tloušťky průměrného lidského vlasu – obsahuje samostatnou elektroniku, díky čemuž je citlivý na jednotlivé částice ionizující radiace.

Původ čipu je přitom třeba hledat hluboko pod švýcarsko-francouzskými hranicemi: CERN potřeboval detektor s odpovídající citlivostí a dynamickým rozsahem, který by byl schopen zaznamenávat výstupy z Velkého hadronového urychlovače poté, co bude uveden do provozu.

„Poté, co byla technologie pixelových polovodičových detektorů vyvinuta, bylo ustaveno konsorcium Medipix, které hledá cesty k jejímu dalšímu využití mimo experimentů fyziky vysokoenergetických částic,“ vysvětluje Zdeněk Vykydal z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze (ÚTEF), který je partnerem CSRC  v projektu SATRAM.

„Původní myšlenka spočívala ve využití této technologie pro rentgenovskou radiografii. Nakonec se tyto špičkové detektory ukázaly tak silné a flexibilní, že rozsah jejich aplikací je dnes mnohem širší.“

„Timepix se používá v základním i aplikovaném výzkumu od testování kompozitních materiálů po zobrazování těl hmyzu, od neutronové tomografie po analýzu historických obrazů.“

ÚTEF ČVUT, coby prominentní člen konsorcia Medipix, už dříve vyvinul čtecí rozhraní i software pro získávání a zpracování dat, a to pro celou rodinu těchto čipů. Stejně tak na jeho půdě vznikly a dále se rozvíjí pokročilé kalibrační metody a metodika měření a zpracování dat.

Potenciál této technologie při využití ve vesmíru je obrovský, dodává Carlos Granja z ÚTEF: „Přesná analýza stop jednotlivých částic – jako třeba rekonstrukce silničních nehod z brzdných drah zanechaných na silnici – umožňuje identifikovat jejich typ a energii. V některých případech je možné sledovat také dráhu jejich letu a vyhledat tak zdroj původu částic, čímž vznikne jejich mapa.“

Stejné čipy již létají ve vesmíru, jako výsledek spolupráce ÚTEF, NASA a univerzity v Houstonu, a to jako miniaturní dozimetry pro členy Mezinárodní kosmické stanice. Ty jsou ale, na rozdíl od monitoru SATRAM, instalované uvnitř hermetizovaných modulů, nikoliv v otevřeném prostoru.“

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

 

Družice Proba-V obrazem, v červeném poli zvýrazněn detektor SATRAM

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril