Česky English

Úvodní stránka Aktuality Detailní snímky modulu Schiaparelli a jeho pomocného hardware na Marsu

Detailní snímky modulu Schiaparelli a jeho pomocného hardware na Marsu

27.10.2016

Detailní snímky modulu Schiaparelli a jeho pomocného hardware na Marsu

Snímky ve vysokém rozlišení, které pořídila sonda NASA tento týden, ukazují další detaily oblasti, v níž skončil modul mise ExoMars Schiaparelli po svém průletu atmosférou Marsu dne 19. října.

Nejnovější záběry byly pořízeny 25. října kamerou s vysokým rozlišením na sondě NASA MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a poskytují velmi podrobný pohled na několik nových útvarů na povrchu planety, které byly již minulý týden nalezeny „kontextovou kamerou“ této sondy.

Obě kamery se zaměřily na sledování středu přistávací elipsy poté, co byly její parametry zpřesněny po oddělení modulu Schiaparelli od sondy ESA TGO (Trace Gas Orbiter) v neděli 16. října. Vlastní manévr oddělení, hypersonický vstup do atmosféry a sestup na padáku probíhaly v případě modulu Schiaparelli podle plánu a celá mise skončila ve vytyčené přistávací oblasti, a to navzdory problémům ve finální fázi sestupu.

Nové snímky poskytují detailnější pohled na hlavní komponenty hardware mise Schiaparelli, který byl využitý během sestupového manévru.

Hlavním objektem na kontextových snímcích byla tmavší rozmazaná skvrna o rozměru přibližně 15 krát 40 m, která má zřejmě souvislost s vlastním přistávacím modulem Schiaparelli. Snímky ve vysokém rozlišení ukazují tmavší skvrnu ve středu, která má průměr přibližně 2,4 m: což je v souladu s očekáváním vzniku kráteru po dopadu objektu o hmotnosti 300 kg rychlostí několik set kilometrů za hodinu.

Kráter by měl být hluboký 50 cm, přičemž na budoucích snímcích by mohly být viditelné větší detaily.

Asymetrická tmavší obklopující oblast je na interpretaci složitější. V případě meteoroidu dopadajícího na povrch rychlostí čtyřicet až osmdesát tisíc kilometrů za hodinu napovídá asymetrické rozložení úlomků kolem kráteru velmi nízkému úhlu příletu: úlomky jsou vrženy ve směru trajektorie.

Jenže modul Schiaparelli letěl mnohem pomaleji a – pokud vycházíme z normálního průběhu letu – měl v době pádu sestupovat prakticky vertikálně. A to poté, co proletěl atmosférou směrem ze západu.

Je tak možné, že explodovaly hydrazinové nádrže na palubě modulu. Trosky se pak mohly rozletět ve směru výbuchu, ale pro potvrzení či vyvrácení této hypotézy bude potřeba podrobnější analýza dat.

Další delší tmavý oblouk je viditelný v horním pravém rohu tmavé skvrny, ale jeho původ zatím zůstává bez vysvětlení. Je možné, že i on je nějak spojený s dopadem a možnou explozí.

A nakonec je na snímku blízko místa dopadu několik bílých teček. Ty mohou – ale také nemusí – být spojené s dopadem. Mohou být třeba „šumem“. Budoucí snímky by měly pomoci při identifikaci jejich původu.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.