Česky English

Úvodní stránka Věda a výzkum Vybrané aktuality a články Observatoř Herschel zavřela své oči, kterými pozorovala vesmír

Observatoř Herschel zavřela své oči, kterými pozorovala vesmír

30.4.2013

Observatoř Herschel zavřela své oči, kterými pozorovala vesmír Kosmická observatoř ESA Herschel spotřebovala svoji zásobu kapalného hélia, které používala jako chladící médium. Tím skončily více než tři roky unikátních pozorování chladného vesmíru.

Událost přitom nebyla neočekávaná: mise začala s více než 2300 litry kapalného hélia, které se postupně odpařovalo od okamžiku startu 14. května 2009 až do nynější chvíle, kdy byla spotřebována poslední kapka.

Kapalné hélium je nezbytné pro chlazení přístrojů observatoře co nejblíže absolutní nule, což dodnes umožňovalo družici Herschel provádět přesná pozorování vesmíru.

Během komunikační relace v pondělí 29. dubna, která proběhla skrze pozemní stanici v západní Austrálii, ale dorazila zpráva, že zásoba hélia byla definitivně spotřebována. Svědčil o tom výrazný nárůst teploty naměřený na všech přístrojích observatoře Herschel.

„Herschel překonal všechna naše očekávání a poskytl nám neuvěřitelnou pokladnici dat, která bude zaměstnávat astronomy po mnoho let,“ uvedl ředitel vědeckého a robotického průzkumu v ESA profesor Alvaro Giménez Cañete.

Observatoř Herschel uskutečnila v rámci šesti set programů přes 35 tisíc vědeckých pozorování o celkové délce 25 tisíc hodin. Kromě toho je k dispozici ještě dalších 2000 hodin kalibračních dat. To vše je nyní uloženo v Evropském středisku kosmické astronomie (European Space Astronomy Centre, ESAC) ESA blízko Madridu ve Španělsku.

Archív se tak stane odkazem celé mise. Předpokládá se, že se stane základem mnohem více objevů, než ke kolika došlo za dobu aktivní mise observatoře Herschel.

„Úchvatný vědecký přínos observatoře Herschel by nikdy nevznikl bez vynikající práce evropského průmyslu, institucí a akademického sektoru při vývoji, výrobě a provozu družice a jejích přístrojů,“ uvedl programový manažer mise Herschel v ESA Thomas Passvogel.

„Herschel nám nabídnul úplně nový pohled na dosud skrytý vesmír. Díky němu jsme poprvé spatřili procesy zrodu hvězd nebo formování galaxií až po odhalování stop vody v molekulárních mracích rodících se hvězd až po protoplanetární disky a pásy komet,“ doplňuje projektový vědec mise Herschel v ESA Göran Pilbratt.

Dechberoucí fotografie jemných sítí prachu a plynu v celé naší Mléčné dráze, které pořídily přístroje observatoře Herschel, nám poskytly úplně nový pohled na vznik hvězd. Tato unikátní pozorování ve vzdáleném infračerveném spektru dala astronomům možnost nahlédnout do toho, jak turbulence proměňují plyn v mezihvězdné médium, které se následně transformuje do síťové struktury v chladných molekulárních oblacích.

Pokud jsou vhodné podmínky, gravitace pak začne vítězit a trhá fragmenty této výplně, z nichž následně formuje kompaktní jádra. V nich najdeme protohvězdy, zárodky nových hvězd, které jemně ohřívají prach ve svém okolí jen několik stupňů nad absolutní nulu. Tím se následně prozrazovaly citlivým přístrojovým očím observatoře Herschel.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality | Vybrané aktuality a články   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril