Česky English

Úvodní stránka Věda a výzkum Vybrané aktuality a články Observatoř Herschel brzy ukončí pozorování

Observatoř Herschel brzy ukončí pozorování

14.3.2013

Observatoř Herschel brzy ukončí pozorování Již v nejbližších týdnech dojde observatoři ESA Herschel zásoba kapalného hélia, které používá k chlazení svých detektorů. Stane se tak po více než třech letech studia úžasného vesmíru.

Observatoř Herschel byla vypuštěna do vesmíru 14. května 2009, přičemž její hlavní zrcadlo má průměr 3,5 metru: díky tomu se stala největším a nejsilnějším infračerveným teleskopem kdy vypuštěným do vesmíru.

Tato vpravdě průkopnická mise, která jako první pokryla celou vlnovou délku od vzdáleného infračerveného až po submilimetrové elektromagnetické záření, umožnila studovat dříve nepozorovatelné chladné oblasti plynu a prachu stejně jako nabídla nový pohled na původ a vývoj hvězd i galaxií.

Aby bylo možné podobně citlivá pozorování především ve vzdáleném infračerveném spektru provádět, musí být detektory tří palubních vědeckých přístrojů – dvou kamer spojených se spektrometry a jedním spektrometrem s vysokým rozlišením – chlazeny na teplotu mínus 271 stupňů Celsia. Tedy těsně nad absolutní nulu. Nacházejí se proto na vrcholu nádrže plněné superchladným kapalným héliem uvnitř termosky, která se nazývá kryostat.

Jenže kapalné hélium se v průběhu času vypařuje, čímž se nádrž postupně vyprazdňuje a limituje aktivní životnost observatoře Herschel. Při startu byl kryostat naplněný více než 2300 litry kapalného hélia o hmotnosti 335 kg, což bylo rozpočítáno jako dostačující na 3,5 roku provozu ve vesmíru.

Observatoři Herschel se podařilo uskutečnit celou řadu mimořádných objevů v širokém spektru oblastí: od vybuchujících galaxií ve vzdáleném vesmíru až po nově formované planetární systémy u mladých hvězd.

Jenže všechny dobré věci jednou skončí a inženýři nyní oznámili, že prakticky všechno kapalné hélium je už pryč.

Přitom není možné stanovit, který den přesně hélium definitivně dojde. Dozvíme se to až poté, co Herschel začne svoji následující každodenní tříhodinovou komunikační seanci s pozemními stanicemi.

„Nebude to pro nás překvapení, až se to stane. Prostě když k tomu dojde, zaregistrujeme nárůst teploty všech přístrojů v řádu stupňů během několika hodin,“ vysvětluje manažer operací mise Herschel Micha Schmidt z německého střediska ESA ESOC v Darmstadt.

Vědecký pozorovací program byl pečlivě plánovaný tak, aby se maximálně využila životnost mise. Všechna nejdůležitější pozorování již byla provedena.

Kromě toho uskutečnila observatoř Herschel mnoho dalších zajímavých pozorování, která byla nachystána pro to, aby se podařilo využít hélium do poslední kapky.

„Jakmile budou pozorování ukončena, předpokládáme, že se dostaneme nad 22 tisíc hodin vědeckých pozorování. To je o deset procent více, než jsme původně plánovali, takže mise už nyní překročila naše očekávání,“ uvádí manažer vědeckých operací mise Herschel ve středisku ESA ESAC (European Space Astronomy Centre) ve španělském Madridu Leo Metcalfe.

„Naše pozorování dokončíme brzy, ale data z mise Herschel nám budou poskytovat cenné informace ještě mnoho let,“ doplňuje projektový vědec mise Herschel v ESA Göran Pilbratt, který působí ve středisku ESA ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v nizozemském Noordwijku.

„Ve skutečnosti je vrcholek vědecké produktivity teprve před námi a hlavním úkolem tak je zachovat poklad v podobě dat z mise Herschel pro současné i budoucí vědce.“

Observatoř Herschel bude navzdory ukončení pozorování ještě nějaký čas komunikovat s pozemskými stanicemi, což umožní uskutečnit celou řadu technických testů. Až nakonec bude někdy počátkem května odeslána na dlouhodobou stabilní parkovací oběžnou dráhu kolem Slunce.

Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Aktuality | Vybrané aktuality a články   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril