Česky English

Úvodní stránka Evropská kosmická agentura ESA Bulletin 156 (listopad 2013)

ESA Bulletin 156 (listopad 2013)

4.12.2013

ESA Bulletin 156 (listopad 2013)

Sestava tří družic ESA Swarm, která je zachycena na obálce nejnovějšího ESA Bulletinu, se 22. listopadu 2013 vydala do vesmíru. Satelity budou monitorovat magnetické pole Země od jádra naší planety až po nejvyšší vrstvy atmosféry. Tím nám nabídnou bezprecedentní vhled do komplexního fungování tohoto štítu, který chrání celou biosféru před nabitými částicemi a kosmickou radiací.

V tomto vydání také připomínáme evropský vstup do oblasti pilotovaných letů, když před třiceti lety v listopadu 1983 první kosmonaut ESA Ulf Merbold – který mimochodem v ESA Bulletinu hovoří o svých zkušenostech – zamířil do vesmíru v laboratoři Spacelab-1. V článku „První: Spacelab a Ulf Merbold“ se dozvíme, že tyto aktivity mají mnohem delší historii a že jsou úzce provázané s mezinárodní spoluprací.

Dědictví Spacelabu žije dodnes v podobě dalšího symbolu mezinárodní spolupráce: Mezinárodní kosmické stanice. Tento rok si totiž zároveň připomínáme „Patnáct let na oběžné dráze“ tohoto komplexu. Dne 20. listopadu 1998 ruská raketa Proton vzlétla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a vynesla modul Zarja, který byl první částí stanice. A navíc jsme si 2. listopadu připomněli další výročí, když ISS oslavila třináct let trvalého osídlení lidskou posádkou.

Meziplanetární sonda ESA Rosetta se již zanedlouho probudí ze svého spánku, protože se nezadržitelně blíží ke svému cíli, k němuž letí celé desetiletí. V předvečer této významné události se článek Probouzení Rosetty věnuje událostem, které nás v příštím roce čekají u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko milióny kilometrů od Země.

V článku „Nejnovější jasná hvězda ESA“ se ohlížíme za vývojem programu Vega. Tato nosná raketa uskutečnila svůj kvalifikační let v roce 2012 a po něm následoval demonstrační let letos v květnu. Takže nyní má nejmenší nosič ze stáje ESA za sebou většinu cílů stanovených pro kvalifikaci a první fázi využívání: co jej ale čeká v budoucnu?

Galileo je nezávislý evropský družicový navigační systém, ale v příspěvku „Země Galilea“ chceme ukázat, že satelity ve vesmíru jsou pouze pověstnou špičkou ledovce z celého programu. Mnohem větší podíl má pozemní segment, který je unikátní svou komplexností a rozsahem, když pokrývá celou planetu.

Možná už jste také slyšeli o studiích prováděných pro kosmický výzkum v posteli. Myslíte si, že představují snadný život? Zamyslete se znovu. Zjistíte, že „Dělání polštářonauta“ není tak zábavné, jak se zdá a že dobrovolníci do projektu zapojení musí projít celou řadou nepříjemných procedur. Ale na oplátku si mohou být jisti, že pomáhají posunout lidské poznání dále. Mnoho „polštářonautů“ dobře ví, že odevzdávají svůj podíl na oltář průzkumu sluneční soustavy a že výstupy z výzkumů nepomáhají pouze kosmonautům, ale i obyčejným lidem na Zemi.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Autor: Tomáš Přibyl   |   Sekce: Evropská kosmická agentura | Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

2017 Odbor ITS, kosmických aktivit a VaVaI 

Background image ©ESA - P.Carril
Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.